Ptáček

Ptáček

Ruce od krve,

a na bedrech vina,

Tvé svědomí nahlas řve,

Za vše může  mozku lavina.

Vyhýbáš se bolesti,

Zahrnuješ se neřestí,

potom jsi do rukou ostří vzala,

a ptáčka si do rukou ďábla dala.

Není ti líto ptáčka toho,

Co v srdci měl naděje mnoho?

Zlomila jsi mu křídla,

Probodla mu srdce sídla,

Při tom byl plný nadějí,

Svůj život sis měla vzít raději.

Ptáček už nedýchá,

Věčně spí už,

tobě u srdce nepíchá,

máš ze srdce kámen nuž.

Boj se trestu za činy,

Zabíjelas bez příčiny,

Zabila si ptáčka bez viny,

Byl to tvůj synek jediný.