Ráno vypaří se
Žhavý plamen v sobě mám,
Občas z pekla temnotu,
Také skrytou eleganci dam,
Co blíží se drahému klenotu.
Žhavý plamen změnil se v prach,
z úst vyšel
výdech jen,
Už nemám o vás ten strach,
Klenot proměnil se v matný sen.
Eleganci zastřel smích,
Smích, který se vzdává,
Srdce z ohně zavalil sníh,
Zmizela elánu láva.
Smaragd už není zelený,
A sláva je jen minulost,
Vše je ta vzdálený,
Že přešla mě všechna má zlost.
Vše je nyní jiné a černé,
Mé srdce již není vám věrné,
Protože klamali mě lidé s éčkem na prsou,
Sekli mě kosou,
A já jsem nyní stala se studenou rosou,
Která ráno vypaří se.
Žádné komentáře:
Okomentovat